Moje oblíbená pozice …     

Moje oblíbená pozice …     

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jaká je vaše nejoblíbenější jógová pozice? Upřímně, já ani ne:-). Ale často se mě na to lidé ptají a tak se vlastně zamýšlet musím, abych jim mohla odpovědět. A zrovna nedávno mi došlo, že i když stále objevuji nové zajímavé pozice, pronikám hlouběji do těch obvyklých, či zkouším jejich jiné variace, odpověď na tuto otázku zůstává dlouhodobě stejná. Je to pes s hlavou dolů.

Proč?

Protože v této jedné pozici je obsažená, alespoň pro mě, jóga v celé své hloubce a šířce, a zároveň jí mohu praktikovat kdykoli a kdekoli, v legínách i džínech (jen pozor na krátké sukněJ), s podložkou i bez ní.

Je to pozice, která ..

.. otvírá hrudník a ramena a tím se rozproudí energie, otevře se naše sevřené srdce i plíce

.. uvolňuje či posiluje krční páteř podle toho, jak držíme hlavu. Když je hlava v prodloužení páteře, jde o posilování, když ji vyvěsíme dolů, je to trakce krku a tím pádem uvolnění a protažení.

.. posiluje paže i zápěstí, které máme často oslabené, a zároveň nás učí věřit síle vlastních paží, tomu, že se ně dokážeme opřít a že nás unesou

.. nutí nás otevřít dlaně a sevřené prsty u rukou, a současně chodidla pevně postavit na zem. Tím se přes ruce a chodidla uzemňujeme, spojujeme se zpátky se zemí a nacházíme pevnou půdu pod nohama.

.. posiluje záda i břicho, tzv. střed těla, který máme oslabený a neustále ho přetěžujeme

.. protahuje zadní stranu nohou, včetně lýtek a achilovek, a tím odstraňuje případné bolesti v bedrech, ale i pocit neschopnosti, že už si nezvládneme ani zavázat tkaničky u botJ

.. jsme v ní hlavou dolů a díky tomu vidíme svět z jiné perspektivy, pošle nám krev do mozku, takže můžeme lépe myslet, ale zároveň se odplaví z hlavy chaos a přetlak myšlenek. Vidíme najednou situaci střízlivěji a jasněji.

.. učí nás dýchat – pořádně se nadechnout a zhluboka vydechnout a s tím přichází pocit svobody, inspirace a uvolnění.

A zároveň mě tato pozice stále učí a posouvá dál. Její technika není vůbec snadná a je na ní stále co zlepšovat. Protože když jí přestanete věnovat pozornost, brzy to pocítíte na zápěstích, která můžete snadno přetížit;  v zádech, ve kterých se buď prolamujete v hrudníku, nebo naopak kulatíte v bedrech;  v ramenech, která necháváme viset dolů, a z toho pak mohou plynout nepříjemné bolesti, které jsou zbytečné.

Pokud jí budete držet na delší dobu (třeba 3-4 minuty) uvidíte, že to vůbec není statická pozice. Bude se měnit v čase nejen fyzická pozice, ale i dýchání a psychika.

Proto všechno je to pro mě TA NEJ pozice. Psa s hlavou dolů si udělám, když mi práce, děti či vztahy začnou přerůstat přes hlavu, když potřebuju rychlý restart, či získat nadhled a odstup. Zachrání mě a narovná, když mám po ránu ztuhlá záda a zkrácené hamstringy. Je to pozice, kterou mohu dělat jako první věc po ránu nebo poslední, než se svalím do postele. Ani v jednom případě mě nevychýlí z rovnováhy, ale naopak mě do ní vrací. A proto všechno s ní mám dlouhodobý a krásný vztah.

 

p.s. Když jsem se zamýšlela nad tou nejoblíbenější pozicí, tak se logicky nabízí otázka na tu nejméně oblíbenou J. A tady je odpověď taky snadná. Je to vrána! Tu prostě neumím a klidně to přiznám. Nechápu, jak se lidem daří položit si kolena na paže, opřít se jen o ruce a zvednout boky nahoru, aniž by přepadli na obličej…? Mě kolena hrozně tlačí do svalů, takže je neudržím v klidu na místě, ruce mi vypovídají službu, a strach, že si zlomím nos, asi nikdy nepřekonám. Dlouho jsem to řešila, zkoušela, měla pocit méněcennosti, až jednoho dne jsem si uvědomila, že to, že neudělám vránu, ze mě horšího člověka nedělá a že bez ní mohu úplně klidně a nerušeně žít, bez stresu a pocitu selhání. Vždyť kdo by chtěl být vrána?? Raději budu pes – malý, velký, chlupatý, puntíkovaný, variant je spousta, na každý den minimálně jedna:-) !

 

autor a foto: Dana Beierová

2 komentáře

  • Krásný článek! Hned mám chuť do pozice jít. Taky že jdu.

  • …jeden z nejkrásnějích článků…donutil mě se usmát i si uvědomit tu dlouhou škálu účinků psa…

Přidejte svůj komentář