Mindfulness – umění pozornosti

Mindfulness – umění pozornosti

Minulou neděli odpoledne (19. února, abych byla přesná) jsem si vyšla ven na procházku. Po kolonádě, od nádraží k náměstí, cesta, kterou každý týden projdu bez nadsázky dvacetkrát. Vždy ve spěchu, s cílem v hlavě, často dvě děti v závěsu. Tentokrát to ale bylo jiné. Šla jsem sama, bez cíle, bez spěchu.

Dívala jsem se kolem, pozorovala jsem a měla čas a prostor si uvědomit drobnosti kolem mě. Slunce mezi stále holými větvemi stromů, šedé mraky odhalující modrou oblohu, zbytky sněhu v tmavých koutech a zároveň pomaličku měnící se barvu trávy z šedé na zelenou, děti, které vyměnily boby za koloběžky, dospělé – někteří ještě v zimních bundách a čepicích a jiní už v lehčích kabátech, s teniskami na nohou. Jaro pomalu ale jistě ukazuje svoji tvář. Právě teď. Teď se něco mění, něco se otvírá, hledá cestu na svět… a my si toho všimneme, jen když na chvilku zpomalíme krok i mysl a naučíme se pěstovat umění pozornosti.

Vědomá pozornost neboli tzv. mindfulness je praxe, ve které se plně soustředíme na to, co právě děláme, v daný okamžik, vědomi si svých myšlenek a emocí, na které nereagujeme, nehodnotíme je.  Jsme tichý pozorovatel, bez potřeby zasahovat. Tato praxe nás učí žít v přítomném okamžiku, pomáhá nám zklidnit mysl a srovnat si myšlenky, lépe zvládat náročné situace, budovat vztahy s lidmi kolem nás, ale i sami se sebou. Dává nám potřebný nadhled a prostor být sami sebou, rozhodovat se, žít v souladu s vlastními touhami a s respektem k ostatním.

Mindfulness vychází z buddhistické tradice, a je to vlastně forma meditace, která je nedílnou součástí jógy. Pozornost můžete pěstovat přímo na své podložce tím, že budete vědomě provádět každý pohyb, každý dech a vědomě je propojovat v jedno. Není pozice bez dechu a dechu bez pohybu. Jejich vzájemné propojení, které provádíme vědomě (tedy propojení tělo-dech-mysl) nás přivede do formy meditace v pohybu – do klidu, vyrovnanosti, do přítomného okamžiku, kdy nemáme potřebu si něco dokazovat, kdy jen jsme, pohybujeme se, plujeme, meditujeme…

A stejně tak můžeme meditovat i na procházce, cestou, kterou jsme šli už tisíckrát. Když pozorujete, najednou je totiž jiná, nepoznaná, plná drobných detailů, kterých jsme si nikdy nevšimli. Můžete vědomě pozorovat spící dítě, obzor z Vašeho okna, cokoli, stačí jen na pár minut přestat spěchat a začít se dívat. Být v přítomném okamžiku. Slovo „present“ v angličtině znamená „přítomnost“, ale také to znamená „dar“. Pojďme si ten „dárek“ občas rozbalit:-).

p.s. Kdybyste měli čas a chuť, přijďte si na toto téma zacvičit v pátek 3.3. na moji prodlouženou lekci.

autor: Dana Beierová

Žádné komentáře

Komentáře jsou uzavřeny