I lektorky mají své chvíle…

I lektorky mají své chvíle…

Minulý týden mě jedna klientka pochválila slovy: „Vy vypadáte opravdu vyrovnaně, tak si představuju lektorku jógy…“ Její pochvala mě samozřejmě potěšila a zahřála u srdce, ale zároveň jsem si vzpoměla na moji nedávnou páteční lekci, která se jmenovala „Když nás život vychýlí z rovnováhy…“. Hodně klientek mi po lekci přišlo poděkovat, že se jim hodina moc líbila a rezonovala s nimi. Možná právě proto, že byla postavená na vlastní zkušenosti, ze které jsem si vytvořila svoji jógovou praxi.

Ano, i my lektorky jógy prožíváme chvíle, kdy s námi život doslova zamává a převrátí věci vzhůru nohama. Najednou nevíme, kde je dole a kde nahoře, kde pravá či levá, jestli stojíme na zemi oběma nohama, nebo jen jednou, nebo možná už ani tou ne.  Mohou to být každodenní všednosti, které se nahromadí a zavalí nás jako lavina, může to být ztráta někoho blízkého, třeba jen domácího mazlíčka, ale může to být i něco krásného, co nás vyvede z rovnováhy. Jako například nečekaná přátelství, nové příležitosti nebo příchod dalšího potomka. Ano, Lucko myslíme na tebe!:-).

Prožíváme stejné životní zvraty a kotrmelce jako všichni ostatní. A upřímně, tedy alespoň za mě, ne vždy je zvládnu na jedničku. Emoce jako jsou strach, frustrace, zloba občas vyplouvají na povrch. Když se to stane, zkusím se zastavit a uvědomit si, co se vlastně děje. Proč se to děje. A kde je můj pevný bod, ke kterému se vracím. Hledám ho v sobě, dost často na podložce, v rovnovážných pozicích, v dechu, v meditaci. Moje sankalpa v tu chvíli je „dýchám a nebojím se spadnout, protože mám vnitřní sílu se znovu zvednout“.  A jaká je ta Vaše…?

 

p.s.1: Pokud nám životní kotrmelec nadělí emoce, jako jsou radost nebo nadšení, tak je rozdmýcháváme jako oheň, aby hořely, co nejsilněji a šířily se kolem nás.

p.s.2: Lucko, moc držíme palce ať ten tvůj brzký kotrmelec je zdravý a silný kluk, který vám přinese spoustu radosti.

 

Autor: Dana Beierová

Žádné komentáře

Komentáře jsou uzavřeny