Splněné sny Barmánce

Splněné sny Barmánce

Během objevování krás a tajů Bagan, městečka s hlubokou historií obklopeným pagodami a chrámy, jsem se setkala s mladým sympaťákem, který se kromě průvodcování věnuje vyučování angličtiny barmských dětí v klášteře. Zaujal mě nejen charismatickým vzhledem, ale i stylem prohlídek, které vede ve velmi přátelském a otevřeném duchu, navíc v brilantní angličtině. Sebrala jsem všechnu odvahu a pozvala ho na pivo, abych se o něm a jeho životě dozvěděla víc a mohla se s Vámi podělit o příběh čtyřiadvacetiletého muže jménem Christopher.

Pověz mi něco o Tvé rodině. Jak jsi vyrůstal? Co dělají Tvoji rodiče?

Narodil jsem se v maličké vesnici ThaManTaPoe 80 km od Bagan. Můj otec pracoval od svých šestnácti let na lodi jako námořník a před 8 lety povýšil na kapitána lodě převážející náklad mezi Yangon a Mandalay. Maminka pečuje o rodinu, kromě mě vychovala mého nyní devatenáctiletého bratra, který se v současnosti věnuje studiu informatiky.

Čím jsi chtěl být jako malý kluk?

Co si pamatuji, lákalo mě povolání pilota, ale bohužel jsem nenašel cestu, jak tuto touhu uskutečnit.

Jak jsi se dostal k Tvému poslání průvodce?

Po studiu univerzity s matematickým zaměřením jsem nevěděl, čím se chci živit, a tak jsem vzal první místo, které se naskytlo, a začal pracovat ve výrobně nábytku. Za fyzicky náročnou práci jsem dostal měsíčně pouhých 120 USD, a nejen proto jsem se rozhodl po 3 měsících skončit. Tou dobou jsem ve společnosti potkával zajímavého muže, který velice dobrou angličtinou vyjednával s mým šéfem zakázky. Vždy jsem se chtěl učit anglicky, vlastně ani nevím proč, ale nikdy, ani na univerzitě, jsem se neodhodlal. Rozhodl jsem se přijmout nabídku méně náročné práce prodavače rýže a začal navštěvovat bezplatné kurzy vedené mnichy. Díky častým návštěvám turistů jsem se zdokonaloval v konverzaci a přečetl mnoho motivačních knih o seberozvoji, které jsou mi dodnes nekončící inspirací. Ve volném čase jsem navštěvoval rušná turistická místa, kde jsem měl možnost poznat mnoho průvodců, kteří se stali mými velkými vzory. Rozhodl jsem se přestěhovat do Bagan a přiblížit se tak vysněnému povolání. Měsíce jsem pobýval po klášterech, navštěvoval lekce angličtiny, sledoval filmy v anglickém znění stále dokola, abych sebral odvahu a vydal se do hlavního města Yangon studovat k získání průvodcovské licence. Splnil jsem si sen. Již třetím rokem jsem zpět v Bagan a věnuji se tomu, co mě baví a naplňuje. Denně potkávám desítky tváří z celého světa, slýchávám dech beroucí životní příběhy a to mi přináší možnost vnímat život z různých perspektiv. Z barevnějších a veselejších, než se zdálo být. Pracuji pro hotely a cestovní agentury, což mi umožňuje ze svého, na Myanmar nadstandartního příjmu zabezpečit celou rodinu a plnit si svoje další sny. Jedním z nich je nedávno dokončený kurz španělštiny v Kolumbii.

Jak trávíš volný čas?

Miluju filmy, seriály a četbu historických románů a dramat. Film, který mě obohatil z pohledu životních hodnot, a nikdy mě jeho příběh neomrzí, je Forest Gump. Souzním se rčením, že život je jako bonboniéra a ty nikdy nevíš, který kousek dostaneš. Baví mě trávit čas s dětmi v klášteře hrami zaměřenými na vzdělávání. Jejich smích a radost z maličkostí mi dodává energii do náročných pracovních dní.

Tvoje oblíbené jídlo?

Jednoznačně pizza ve společnosti mých přátel.

Je součástí Tvého denního režimu modlitba v pagodě?

Jako malý kluk jsem navštěvoval pagodu každý den a modlil se za svoje tajná přání a úspěch. Díky zkušenostem, učitelům a přečteným knihám o náboženských směrech vím, že je nutností kromě modlení k Buddhovi na sobě dennodenně pracovat.

Co Tě dělá šťastným?

Snažím se být šťastný se vším co přichází, zažívat dobrodružství, žít naplno a nelitovat rozhodnutí v minulosti, které mě přivedly tam, kde jsem. Chtěl bych procestovat celý svět a jednoho dne pracovat pro vládu v pozici diplomata.

Je Myanmar země, kde by ses chtěl usadit?

Nikdy nevíš, kam Tě cesty zavedou. Představuji si život s rodinou v horách pravděpodobně myanmarských.

Máš něco, čím naše povídání zakončit?

Přál bych si, aby se svět stal mírumilovnější a díky vědě, technice a vzdělání lepším místem pro život.

 

Zřejmě tušíte, že nakonec jsem na pivo byla pozvána já. Takový je Chris, kromě všeho džentlmen.

Vděčím Myanmar za nespočetnou řádku hlubokých zážitků a setkání a nejen sobě slibuji, že se neloučím. Vzdaluji se, abych se mohla vrátit 🙏
Srdečný pozdrav Vám letí ze Siem Reap v Kambodži.
Kateřina

Autor a foto: Katka Voňavková

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář

three + 19 =